Vyšehrad bez bariér

Táborská brána → Leopoldova brána → Královská a knížecí akropole →

Vyšehrad nemá bohužel ideální přístupovou trasu, ovšem pro jeho neopakovatelný půvab stojí za to překonat občasná převýšení i nerovný terén.

Nejvýhodnější možností je dojet až přímo do areálu autem a zaparkovat před budovou Jedličkova ústavu (mezi Leopoldovou a Táborskou bránou) na malém parkovišti s vyhrazeným parkovacím stáním.

Do blízkosti Vyšehradu můžeme také přicestovat metrem na trase C. Ve stanici je však třeba vystoupit na nástupišti směrem z centra, protilehlé nástupiště není bezbariérově přístupné. Od východu z metra do přilehlého parčíku vede čtyřramenná rampa (sklon max. 8 %). Asfaltkou s občasným sklonem pokračujeme zelení podél budovy Business Centra Vyšehrad do ulice Lumírova, kde se vydáme přes přechod s příčným sklonem k hradební zdi.

Před Táborskou bránou, která tvoří vstup do zevního barokního opevnění Vyšehradu, na nás čeká obtížný úsek s velmi hrubou dlažbou. Za bránou už pokračujeme ulicí V Pevnosti po levém chodníku s mozaikovou dlažbou, občasnými nerovnostmi a mírným příčným sklonem až k Leopoldově bráně, kde je opět na krátkém úseku velmi nekvalitní dlažba. Leopoldova brána je však krásná stavba s centrálním průjezdem a postranními průchody pro pěší, zdobená sloupy a štítem se znaky Habsburků i Českého království. Stojí tedy za to alespoň na chvíli pozvednout zrak od chodníku a pokochat se krátce touto barokní nádherou.

Jen pár metrů za Leopoldovou bránou se nachází odbočka do ulice Soběslavova. Ta má povrch z hrubší dlažby a navíc stoupá ve sklonu 15 % v délce přibližně dvaceti metrů k velkému a nápaditému hřišti pro děti s tematikou starých českých pověstí. Pokračovat můžeme rovně až k centrálnímu prostoru Královské a knížecí akropole, nebo odbočíme vlevo a po strmé cestě vystoupáme k vnějšímu opevnění, odkud se nám otevřou krásné výhledy na Podolské nábřeží a Vltavu. Podél barokního bastionu za Starým purkrabstvím sestoupáme opět v 15% sklonu do Akropole po třicetimetrovém chodníku s velmi hrubou kamennou dlažbou.

Rozlehlá Královská a knížecí akropole na Vyšehradě je místem, kde kdysi stával přemyslovský hrad. Dochovaly se zde zbytky základů dvou palácových staveb, torzo románského mostu spojujícího hrad s chrámem, objekt Starého purkrabství, budova bývalé strážní věže a dvě studny. V polovině 20. století sem navíc byla z Palackého mostu přemístěna Myslbekova sousoší znázorňující výjevy z českých dějin. Najdeme tu také Gotický sklep s expozicí Historické podoby Vyšehradu.

Vzdušný a prosvětlený travnatý prostor prošel v letech 2002—2006 rozsáhlou úpravou. Rovná plocha parku je protkaná sítí kvalitních mlatových pěšin spojujících významné body. Obvodová cesta je dlážděná, s úzkým asfaltovým pruhem, horší dlažba je však na spojce mezi Starým purkrabstvím a bazilikou sv. Petra a Pavla.

→ Štulcova ulice → Štulcovy sady → Vyšehradský hřbitov →

Z Akropole nás trasa povede podél bariérového vstupu do baziliky sv. Petra a Pavla, která je dominantou vyšehradského areálu. Od svého založení v 11. století prošla řadou přestaveb, poslední podoba fasády je novogotická.

Přilehlou Štulcovou ulicí můžeme pokračovat dále po vozovce, ale v této části je potřeba počítat s velmi hrubou dlažbou. Postranní chodník je sice dlážděný jemnější mozaikou, má však výrazný příčný sklon (5—10 %) a v blízkosti baziliky je poničený kořeny stromu.

V lomení Štulcovy ulice se nachází vstup do Štulcových sadů, parčíku s komorní atmosférou, lípami a raně barokní jezdeckou sochou sv. Václava. Plocha je rovná s dobrými mlatovými pěšinami. Obvodová cesta sadů se středně hrubou dlažbou a mírným sklonem vede při východní straně k další skvostné vyhlídce na panorama Hradčan.

Opustíme Štulcovy sady a kolem budovy Nového proboštství se po cestě s hrubou dlažbou dostaneme k severnímu vstupu do Vyšehradského hřbitova se Slavínem.

Rozsáhlý areál je místem posledního odpočinku řady osobností české kultury a vzdělanosti. Vytváří osobitý výtvarný celek, který je současně ojedinělou expozicí funerální plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století do současnosti.

Za vstupní kovovou brankou je +1 schod, který překonává prudká přímá rampa (viz Doporučené objekty na trase).

Areál dělí soustava cest s mozaikovou dlažbou a občasným sklonem do patnácti oddělení. Přístup je možný do větší části areálu, schody lze obejít.

Vyšehradským hřbitovem projdeme k jižní bráně u hlavního průčelí baziliky sv. Petra a Pavla, kolem níž budeme pokračovat po chodníku s proměnlivým příčným sklonem (3—5 %) a několika místními zúženími (šířka min. 76 cm) až do Karlachových sadů. Při přecházení Soběslavovy ulice před parčíkem však ještě narazíme na hrubý povrch sklopených obrubníků i samotného přechodu.

→ Karlachovy sady → K Rotundě → V Pevnosti

V sadech, pojmenovaných po svém zakladateli proboštu Mikuláši Karlachovi, najdeme kamennou plastiku sv. Jana Nepomuckého, novogotickou studnu a nově i sochu probošta Karlacha. Park má pěkné mlatové pěšiny s rovným povrchem. Široké cesty lemují
aleje lip.

V ose studny a budovy Královské kapituly přejdeme na pravý chodník, který vede ulicí K Rotundě do ulice V Pevnosti. Na konci chodníku je snížený obrubník, dále trasa pokračuje po vozovce s hrubou dlažbou.

Ještě než se vydáme zpět k Leopoldově bráně, můžeme se potěšit pohledem na další mimořádnou vyšehradskou památku, rotundu sv. Martina, která je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na území Prahy.