přehled vstupné o místě Vilu si nechal postavit v letech 1902–1903 ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic podle návrhu architekta Jan Kotěry. Dům je vynikající ukázkou unikátního příkladu sjednocení secesního geometrického ornamentu, anglické venkovské architektury a slovanské tradice. V současné době je ve vile umístěna expozice přibližující Kotěrovo dílo a bydlení začátku 20. století. Vedle této expozice probíhají ve vile další architektonické a umělecké výstavy. vstupné komentované prohlídky út—čt v 16:00 vstupné v hotovosti 100 Kč / snížené (studenti, senioři) 50 Kč každou první so, ne v měsíci ve 14:00 (kromě svátků) vstupné v hotovosti 120 Kč / snížené (studenti, senioři) 60 Kč Komentované prohlídky mimo pevné termíny po předchozí rezervací e-mailem nebo telefonicky vstupné v hotovosti 160 Kč / snížené (studenti, senioři) 80 Kč Délka prohlídky cca 45 min. Individuální prohlídka bez průvodce — vstupné dobrovolné více o vstupném vstupné komentované prohlídky út—čt v 16:00 vstupné v hotovosti 100 Kč / snížené (studenti, senioři) 50 Kč každou první so, ne v měsíci ve 14:00 (kromě svátků) vstupné v hotovosti 120 Kč / snížené (studenti, senioři) 60 Kč Komentované prohlídky mimo pevné termíny po předchozí rezervací e-mailem nebo telefonicky vstupné v hotovosti 160 Kč / snížené (studenti, senioři) 80 Kč Délka prohlídky cca 45 min. Individuální prohlídka bez průvodce — vstupné dobrovolné více o vstupném prohlídky expozice: Jan Kotěra — učitel bydlení Expozice věnovaná architektu Janu Kotěrovi, duchovnímu otci Trmalovy vily. Uměleckoprůmyslové muzeum na ni zapůjčilo soubor nábytku, jejž Kotěra v prvních dvou dekádách minulého století vytvořil pro byty významných pražských rodin. historie Vila se nachází na území městské části Prahy 10 – na rozhraní ulic Vilová a U Nových vil. Byla postavena v letech 1902–1903 a navazuje na českou lidovou architekturu. Autorem projektu stavby je významný český architekt Jan Kotěra (1871–1923). Stavebníkem objektu, koncipovaného jako dům se zahradou, byl ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic (1866–1945). Po něm nese vila dodnes jméno. Jan Kotěra (1871–1923), absolvent vídeňské akademie a žák prof. Otto Wagnera, iniciátora vídeňské secese a moderny, byl roku 1898 ve věku 27 let povolán na místo profesora dekorativní architektury na pražské Umělecko průmyslové škole. V roce 1902 navrhl skupinu rodinných domků, kam patří i vila ředitele obchodní školy Františka Trmala. U domů jsou zřejmá rozdílná východiska: soudobá anglická moderna a její filosofie rodinného bydlení a vedle toho obdiv k domácímu lidovému stavitelství. Tyto vily v sobě spojují touhu po pohodlném bydlení se všemi vymoženostmi moderní hygieny, účelnosti a jistou nostalgii po životě na venkově, kde ještě člověk neztratil kontakt s okolní přírodou. Příznačné je i zakomponování domu do pečlivě naplánovaných zahrad, které jsou volně přístupné otevřenými verandami a stávají se nedílnou součástí životního prostředí obyvatel. Trmalova vila byla postavena v nově založené zahradní čtvrti, která vyrostla na místě bývalých polí. Spolu s domem Jan Kotěra navrhl i zahradu s křivkami cestiček a okrasnými keři, kam stranou za užitkovou částí umístil sroubenou stavbu kůlničky s prostory pro hospodářská zvířata. Pozemek obehnal dřevěným plaňkovým plotem. Na průčelí vily použil četných malebných detailů – polygonálního rizalitu a arkýře, vysokých komínů, hrázděných štítů i vikýřů a malované vyřezávané lomenice.¨Ústředním prostorem přehledně řešené vnitřní dispozice se stala přímo osvětlená patrová schodišťová hala s malovaným trámovým stropem a dalšími kvalitními řemeslnými prvky. Z haly se vstupuje do velké jídelny a dále napravo do salónu. V patře byla ložnice a dětský pokoj. Jan Kotěra navrhoval velmi často pro své stavby i nábytek a další části interiéru. I když o tom, zda tak učinil v případě Trmalovy vily nemáme důkazy, přibližuje nám část této Kotěrovy tvorby vystavený soubor Kotěrovy jídelny a obrazové materiály. Rodina Trmalova prodala dům již v roce 1911. Tereza a František Wálkovi vlastnili vilu do roku 1925. Od roku 1925 do roku 1945 byla vila v majetku Marty Wálkové. V roce 1945 byla nad ní vyhlášena národní správa a v roce 1950 přešla natrvalo do vlastnictví státu a sloužila kulturním a vzdělávacím účelům. V roce 1990 byla vila převedena do majetku městské části Praha 10 a v letech 1998–2001 byla její péčí pečlivě zrekonstruována a restaurována. Již 1. dubna 1999 byla uměleckou agenturou Foibos zpřístupněna veřejnosti. Zdroj: Trmalova vila, 2009