přehled vstupné o místě Na východním konci Zlaté uličky stojí pověstmi opředená válcová dělová věž z roku 1496 nazvaná po svém prvním vězni Daliborovi z Kozojed. Věž totiž až do r. 1781 sloužila jako vězení. Kromě kobek s mohutnou klenbou se v podlaze dochoval i kruhový otvor do hladomorny, kam byli provinilci spouštěni pomocí kladky. Daliborka je součástí prohlídkového okruhu Pražského hradu. více o místě vstupné prohlídka je součástí vstupného na prohlídkový okruh Pražského hradu více o vstupném Zdroj: www.hrad.cz vstupné prohlídka je součástí vstupného na prohlídkový okruh Pražského hradu Ve spodním podlaží věže je umístěna expozice útrpného práva. historie Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem v roce 1496 Benediktem Riedem. Původně byla věž vyšší, ale do současnosti se dochovalo pět podlaží. Nejvyšší patro není zastřešené. V suterénu s mohutnou klenbou jsou čtyři kobky, v podlaze je kruhový otvor do hladomorny, kam byli vězňové spouštěni pomocí kladky. První vězněm byl v roce 1498 Dalibor z Kozojed, podle něhož je věž pojmenována. Byl vězněn za to, že akceptoval povstání poddaných na sousedním panství a povstalce přijal k sobě. Podle pověsti se naučil hrát na housle, aby si vydělal na živobytí ve věži. Dalším známým vězněm byl hrabě František Antonín Sporck, známý mecenáš umění. V suterénu věže, v podlaze je kruhový otvor do hladomorny, k vidění je i kladka, kterou byli vězňové spouštěni. Zdivo hladomorny je silné 2,6 m, pod hladomornou je ještě jedno patro, které se používalo jako další vězení. Daliborka přestala jako vězení sloužit v roce 1781. Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.