přehled o místě Kostel byl postaven původně jako románská bazilika ve 2. polovině 12. století jako farní kostel zaniklé osady Poříčí. V průběhu staletí se dočkal několika přestaveb a nyní do pražského panoramatu přispívá starobylý kostel hned 4 věžemi. Zvony bychom našli ale jen v sousední samostatně stojící zvonici. Po r. 1989 byl kostel navrácen Rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou. více o místě Zdroj: www.farnostpetr.webnode.cz pravidelné římskokatolické služby po, st, pá 16:30 so: 8:00 ne: 10:30 historie Původně se v těchto místech nacházela osada sv. Petra na Poříčí osídlená německými kupci. Už ve 12. století tady stávala románská bazilka se dvěma věžemi. Během staletí kostel prošel několika přestavbami. V letech 1874—85 byl na náklady rady Nového Města celý přestavěn. Rekonstrukci vedl Antonín Mocker, který kostel částečně uvedl do novogotické a novorománské podoby a obnovil románské zbytky na jižní zdi lodi. Byla odstraněna barokní omítka a kostel dostal dnešní kamenný vzhled. Interiér kostela je z doby vrcholného baroka. Hlavní oltář s dřevořezbami andělů je od Matyáše Bernarda Brauna. Oltářní obraz znázorňující předání klíčů sv. Petrovi je od Václava Vavřince Reinera. Cínová křtitelnice pochází z roku 1544. 17.11.1865 se v kostele oženil hudební skladatel Antonína Dvořák s Annou Čermákovou. Během Květnového povstání v roce 1945 kostel sloužil jako sklad zbraní a munice. Po osvobození zde byla vystavena k identifikaci těla povstalců i Němců, kteří při povstáni padli. Po roce 1989 byl kostel navrácen řádu Křížovníků s červenou hvězdou. V letech 1990—91 proběhla generální oprava kostela. U jihozápadního rohu za železným plotem je náhrobek dětí z měšťanské rodiny Václava Kamarýta, socha sv. Petra od barokního sochaře Matěje Václava Jäckla z roku 1722 a železný kříž s Kristem. Podle sv. Petra je pojmenován kostel, věž, ulice i celá čtvrť.