přehled o místě Domov sv. Karla Boromejského je církevní zařízení, ve kterém se spojují čtyři světy, a vytvářejí tak zcela ojedinělý projekt. Jsou to řeholnice Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, věkem pokročilí a nemocní lidé, odsouzené ženy a civilní zaměstnanci. Tyto čtyři světy se setkávají v prostorách Domova, aby spoluvytvářely prostředí vzájemné služby a spolupráce. Posláním Domova je péče o věkem pokročilé a nemocné lidi. historie „Nikdy a nikde nebyli a nebudou lidé bez útrap, strádání a křivd…“ Kolébka sester boromejek leží v lotrinském Nancy, kde se první sestry semkly a v roce 1652 se společně postavily holýma rukama proti moru, choleře a bídě všeho druhu, které za sebou zanechala třicetiletá válka. Toto řeholní společenství v r. 1837 zapouští první kořínky v Praze na Klárově a brzy poté vzniká Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Už v roce 1844 dovoluje rostoucí počet sester rozšířit působnost i v pražských Řepích. Zde sestry kupují bývalý Taicmanův dvůr, hospodářskou usedlost, kde staví novou budovu a kostel. Původní určení tohoto domu k péči o sirotky se postupně změnilo a více než 83 let sloužil dům jako ženská věznice. V práci s odsouzenými dosahovaly sestry velmi dobrých výsledků, těšily se úctě a respektu i vděčnosti těch, jimž podávaly pomocnou ruku. Přesto odsud byly v roce 1948 na dlouhých čtyřicet let vyhnány a poslány do pohraničí. Budova byla zabrána a využívána pro potřeby Výzkumného ústavu zemědělské techniky, celkově chátrala, z kostela se stala garáž pro traktory a skladiště… Díky celospolečenským změnám po roce 1989 se podařilo zdevastovaný dům kompletně zrekonstruovat a připravit pro novou službu nemocným a starým lidem a současně v návaznosti na historii také jako místo, kde ženy ve výkonu trestu dostávají možnost při péči o seniory spolupracovat.